Klobouky za dob první republiky
Snad žádná dáma, která žila v době prezidenta Masaryka, by nevyšla z domu, byť do koloniálu, bez pokrývky hlavy. Proto není divu, že klobouky jsou považovány za jeden z nejdůležitějších doplňků prvorepublikové módy.
Zatímco v letních měsících se nosily zejména slaměné klobouky ozdobené výraznou stuhou, která byla, pokud možno, sladěna s barvou šatů. Na jaře a na podzim se upřednostňovaly jednobarevné barety, které byly ručně tvarované, bez krempy. Zároveň jejich součástí byla ozdoba, zhotovená ze stejného materiálu a barvy. Díky tomuto drobnému detailu baret působil velmi elegantně a minimalisticky.
Ve výjimečných situacích, jako byly například plesy, svatby nebo také smuteční obřady, byl klobouček obohacen o jemnou síťku nebo šifon, který jej povyšoval nad běžné klobouky a dodával mu určitou noblesu. Barety se na hlavu přichycovaly pomocí pinetek, avšak dražší varianty byly doplněny o pružnou gumičku.
Aby baret dobře držel, dámy si musely uzpůsobit délku a tvar své kštice. Délka vlasů byla maximálně na ramena, ale i tak se upřednostňovala mikáda a krátké uhlazené lehce zvlněné účesy. Díky tomu byla veškerá pozornost upoutána na klobouček, který pozvedával celkový vzhled a ze ženy dělal elegantní sofistikovanou dámu.
Tyto druhy baretů se všeobecně nazývají toka.
©2017 Blog Salonu módy. Salon Módy.